Přednášky

Science Economique Concreté; ekonomický diskurz jako materiál pro analýzu a tvořivost

Hlavní motivací projektu je dekonstruovat ekonomickou rétoriku metodou kombinující strukturální analýzu s tvůrčím psaním. Papadopoulos používá ekonomický text jako materiál a zaměřuje se na formální vlastnosti ekonomického diskurzu, na jeho komunikativní, přesvědčující a moralizující struktury. Čtení ekonomického diskurzu bude používat principy tvorby Stéphana Mallarméa a bude aktem dekódování skrze „uskutečnění“ a materializaci symbolů, ať už to jsou slova, čísla, matematické rovnice nebo grafy. Dekódování přirozeně přejde v opětovné zakódování ekonomických narativů pomocí poezie a prózy. Projekt se pohybuje na průsečíku uměleckého výzkumu a umělecké kritiky a usiluje o nalezení alternativy k ekonomické ortodoxii přímo v samotném diskurzu „vědecké“ ekonomie.

Georgios Papadopoulosspojuje ekonomii a filozofii s uměleckým výzkumem. Jeho práce se soustřeďují na problematiku peněz a jejich socioekonomických funkcí. V roce 2012 získal cenu Viléma Flussera za umělecký výzkum udílenou festivalem transmediale a Universität der Künste v Berlíně. Svoji práci prezentoval v ICA v Londýně a Muzeu současného umění Kiasma v Helsinkách. Haus der Kulturen der Welt v Berlíně, MuseumsQuartier Q21 ve Vídni a v Muzeu Akropolis v Athénách. V současné době pracuje ve Výzkumném ústavu pro umění a technologii (RIAT) ve Vídni.

místoVŠUP/UMPRUM
tagy
účinkujícíGeorgios Papadopoulos
kameraJanek Rous
zvukJanek Rous
střihJanek Rous
kategoriePřednášky
publikováno21. 12. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Science Economique Concreté; ekonomický diskurz jako materiál pro analýzu a tvořivost
Komu všemu by galerie měly být přístupné a nejsou? Jsou tu pro rodiče s malými dětmi a jiné pečující osoby? Jsou tu pro děti, nemocné či jinak handicapované? Chovají se galerie k umělcům a umělkyním, jejichž práci prezentují, férově? Proč jsou produkční výstav, na rozdíl od kurátorů a umělců, neviditelné? Mohou se lidé pracující ve sféře současného umění vyhnout (sebe-)vykořisťování, (sebe-)prekarizaci?
In their own words, the text is, “the work of ANON. We are a collective of ‘Other.’ Some of us are sex workers, some immigrants, many of us queer. There are even a few privileged white cucks amongst us. Never the less, ANON is largely the work and brainchild of people of color (PoC). Our social disciplines are as varied as our identities: from journalists to dominatrixes. ANON are the intellectual cousins of #BlackLivesMatter divorced from liberalism.”