Přednášky

Science Economique Concreté; ekonomický diskurz jako materiál pro analýzu a tvořivost

Hlavní motivací projektu je dekonstruovat ekonomickou rétoriku metodou kombinující strukturální analýzu s tvůrčím psaním. Papadopoulos používá ekonomický text jako materiál a zaměřuje se na formální vlastnosti ekonomického diskurzu, na jeho komunikativní, přesvědčující a moralizující struktury. Čtení ekonomického diskurzu bude používat principy tvorby Stéphana Mallarméa a bude aktem dekódování skrze „uskutečnění“ a materializaci symbolů, ať už to jsou slova, čísla, matematické rovnice nebo grafy. Dekódování přirozeně přejde v opětovné zakódování ekonomických narativů pomocí poezie a prózy. Projekt se pohybuje na průsečíku uměleckého výzkumu a umělecké kritiky a usiluje o nalezení alternativy k ekonomické ortodoxii přímo v samotném diskurzu „vědecké“ ekonomie.

Georgios Papadopoulosspojuje ekonomii a filozofii s uměleckým výzkumem. Jeho práce se soustřeďují na problematiku peněz a jejich socioekonomických funkcí. V roce 2012 získal cenu Viléma Flussera za umělecký výzkum udílenou festivalem transmediale a Universität der Künste v Berlíně. Svoji práci prezentoval v ICA v Londýně a Muzeu současného umění Kiasma v Helsinkách. Haus der Kulturen der Welt v Berlíně, MuseumsQuartier Q21 ve Vídni a v Muzeu Akropolis v Athénách. V současné době pracuje ve Výzkumném ústavu pro umění a technologii (RIAT) ve Vídni.

místoVŠUP/UMPRUM
tagy
účinkujícíGeorgios Papadopoulos
kameraJanek Rous
zvukJanek Rous
střihJanek Rous
kategoriePřednášky
publikováno21. 12. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Science Economique Concreté; ekonomický diskurz jako materiál pro analýzu a tvořivost
V přednášce bych se chtěla věnovat problematice práce umělkyně z pohledu feministické umělecké tvorby a diskutovat o tom, jak se feministické umělkyně již od konce 70. let zabývaly problematikou flexibilní a prekérní práce. Tzn. problémy, které jsou dnes také tak důležité pro práci umělce. Z pohledu těchto umělkyň otevřelo zkoumání práce novou dimenzi, jak chápat a reflektovat práci umělkyně a její emancipaci.
Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.