poezie 32 výsledků

poezie

Ve svých vzpomínkách Zamilovaný agent (2001) Pivovarov píše, že Igor Cholin byl jediný z jeho přátel a známých, kdo vedl dobrý život a měl tím na mysli osamělý a důstojný život. Pro Cholina měla zásadní význam svoboda. Nebyl na ničem závislý, dokonce ani na poezii ne. Být básníkem podle něj znamenalo stát vně poezie. Nejdůležitější činností nebylo psát, ale pozorovat. Pouze tehdy mělo psaní určitý smysl.
Genrich Sapgir byl naopak bouřlivák. Nechtěl stát opodál, snažil se všemu přiblížit, toužil všechno sevřít v náručí. Viktor Pivovarov říká, že Sapgirův poetický postoj ke světu mu byl velmi blízký.
Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.
Protagonistami Sikorových podobenstiev sú triviálne zvieratá, rastliny a všedné prvky materiálneho sveta v ich prostom bytí. Zaujímajú ho okrajové a vytesňované spoločenské javy, o ktorých vizuálne uvažuje.
The Intermedia 3 studio opened an exhibition entitled Estimates of the Future at the POP-UP AVU gallery. During four staged readings (and their recordings), visitors are presented with short stories and reflections in which students and graduates attempt to describe, as best and as intimately as possible, the world in which they would like to live, or, conversely, present their own unique vision of the future.
Odcizení od přírody prožívá moderní člověk naší zeměpisné šířky s plným vědomím už několik generací. Žijeme se stresujícím pocitem, že cosi životně důležitého přecházíme, že v chodu podporujeme společnost, která přehlíží udržitelnost, a tudíž i možnost přežívání dalších generací všech živých druhů. Současný vývoj nám nepředvídatelným průběhem ročních období dává najevo i další posuny.
Co je to? Ukliďte to, ukliďte se, uklidněte se! Kukejte, oukejte! Prosím Vás, a to je pravda, to s tím kosem? Jako že je černej? No snad ano. Rozhodně se to říká. Nemyslím si ale, že v lese straší. Chudáci bubáci. Ti starší. Obrazy hovoří, těžko se o nich… Hoří!
Tématem výstavy je ironie, humor a nadsázka v umění; nevážnost, která nemusí stát v rozporu s vážnými otázkami. Ironie tu představuje kritický odstup od problému, ohlédnutí navíc.
Daniela Ponomarevová ve svém projektu Plán DELTA buduje a následně dekonstruuje postapokalyptický příběh reagující na současný stav civilizace. Jádrem dystopického narativu je předpokládaný zánik Země, z níž se stal pouze jakýsi testovací objekt, přechodné místo pro lidstvo, které neodvratně čeká zničení obrovským asteroidem. Situaci fiktivní budoucnosti autorka otevírá pomocí série objektů instalovaných v imerzivním prostředí domnělé laboratoře a textově-obrazového dokumentu.