Si četli

umělci Minh Thang Pham
místo Česká republika
tagy identita komunita literatura migrace performance rodina
režie Minh Thang Pham
překlad Brian Vondrak
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 22. 1. 2021
délka 0:13:18
jazyk Česky / English
embed link icon

Videa a performance Minha Thanga Phama lze chápat i jako klíčovou dírku, která nám odhaluje útržky autorových osobních zkušeností, zážitků a úvah. Patří mezi ně například studium na pražských uměleckých školách, které tematizuje v humorně ironickém Motivačním videu pro mladé umělce, kde sledujeme do omrzení zacyklený trénink fotbalisty a přitom posloucháme příjemný, ale naléhavý hlas: „Chceš být lepší než Bosch… lepší než Malevič, obzvláště chceš být lepší než Malevič,…“

Nejčastěji se však Minh zabývá svou vietnamsko-českou identitou. Před časem nainstaloval do jedné typické vietnamské večerky tisíc kreseb, inspirovaných mytologií jihovýchodní Asie a pohrával si tak s tenzemi a významy, které tato konfrontace divákovi asociuje. Jinou autorovou cestou, jak toto téma uchopit, je jeho zkoumání prostřednictvím citlivého lakmusového papírku mezigeneračních vztahů. Ty se s dospíváním dětí přirozeně proměňují, dnes mohou být navíc problematizovány akcelerací dynamiky světa, přívalem technologických inovací, zpochybněním sociálních či profesních návyků a jistot, posunem hodnotových rámců v oblasti genderu, ekologie, politiky… Umělec k tomu však ve svém případě připojuje i zásadně rozdílnou kulturní zkušenost dětství a dospívání. Narodil se sice podobně jako jeho rodiče ve Vietnamu, od dvou let však vyrůstá v České republice a je tak formován především středoevropským kontextem.

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči. Dvojice ve videu poté usedají na jakési pódium a před zraky ostatních si předčítají z dětských knih. Mladší čtou v originále Čapkova Pejska a kočičku, starší pak ve svém rodném jazyce ve Vietnamu stejně ikonický příběh Cvrčkovy dobrodružné toulky. Alegorie se tak završuje.

Nemusíme však hovořit jen o alegorii. Performance má nepochybně reálný vliv na všechny zúčastněné. I když se nerad pouštím do povšechných srovnání, v jádru asi takový, jako když Kateřina Šedá kreslila ve své slavné akci s babičkou. Jen zde nejde primárně o aktivaci seniorního člena, ale vztahu mezi ním a jeho potomkem. Názorně to ukazuje záznam jiné performance umělce s jeho otcem. Když se první ptá druhého, jak se srovnává s tím, že se věnuje umění, které je obtížně srozumitelné i zpeněžitelné, ten odpovídá, že umění dělá lidi více tình cảm. Činí „vztah mezi otcem a synem šťastnějším“, empatičtějším, více milujícím. A to je dobře.

Ondřej Navrátil

Minh Thang Pham (1996) narozený v Hai Phongu ve Vietnamu žije od dvou let v České republice. Studuje v ateliéru malby II. (Vladimír Skrepl) na pražské AVU, aktuálně je však na stáži u Dominka Langa na VŠUP. V minulém roce intervenoval svou prezentací do večerky na Barrandově a připravil výstavu pod názvem Chinh Phu Ngam/Nářek ženy jejíž muž odešel do války v A Space v Hanoji. Uskutečnil také několik performancí, například v rámci pop-up výstavy věnované diasporické zkušenosti v tranzit.cz.

Video Si četli bylo vybráno k podpoře v rámci Artyčok.TV Video Open Callu 2020.

související s
Si četli

Zdroje nového stylu. Hračky nastupující generace umělců

Ve skleněných vitrínách zde kurátoři prezentovali dětské hračky čtyřiceti vybraných umělců, architektů a teoretiků, s nimiž byli generačně spříznění, a kteří tedy vyrůstali v období 70. a 80. let. Zpětně viděno je výstava napůl vážným a napůl ironickým komentářem k této spřízněnosti a předznamenáním obratu k období normalizace jako zdrojového období řady českých umělců po roce 2000.
01:36:42

Open Source Estrogen!

Jak probíhá přerod na queer tělo na molekulární úrovni? Jak přesně je toto kvíření ”neoddělitelně spjaté s průmyslovým kapitalismem? A existuje nějaká cesta z kapitalistické zkázy, cesta, kterou pandemie ještě víc rozjitřila?

Cena Věry Jirousové 2021

Slavnostní zakončení sedmého ročníku CVJ se odehrálo v rámci festivalu 4 + 4 Dny v pohybu, v prostoru Nové strašnické školy. Ceremoniál sestával z performance jako způsobu umělecky ztvárněného ocenění, které vystoupilo z tradičních médií do performance.

PRO MÉHO OTCE

Snímek vytvořil Jiří David ze zcela soukromých důvodů, jako dar otci – autorovi použitých filmových snímků – které ho měly potěšit v nevyléčitelné nemoci: „Film vznikl zcela neplánovaně, kdy jsem si vzal od táty jeho 8mm filmy a přetáčel je na VHS v polních podmínkách našeho bytu. Tedy promítačkou na plátno, a to jsem snímal VHS kamerou.“