Reportáže

Knihovna Romafuturismo

V Praze byla otevřena Knihovna Romafuturismo​, zaměřující se na emancipaci diskriminovaných etnik a kultur. Kolekce postupně shromažďovaných děl romských autorů knih vzniká díky iniciativě Ladislavy Gažiové, která jejich výběr konzultuje s romisty i aktivisty. Jejím hlavním zájmem je sbírka evropských autorů, ovšem i s přesahy do mimoevropských zemí. K dispozici jsou i knihy na téma romské kultury, emancipace a postkoloniálního myšlení aplikovatelného na problematiku situace Romů.

Knihovnu lze vnímat také jako platformu pro setkávání se nad kulturními a politickými tématy, prezentaci autorů a romských osobností, ad. Primárním cílem knihovny je zapojení romských komunit, které by se měly stát hlavním aktérem v diskusi.

místoknihovna Romafuturismo
tagy
účinkujícíTereza Stejskalová, Ladislava Gažiová
kameraDavid Přílučík
zvukDavid Přílučík
střihDavid Přílučík
interviewDavid Přílučík
překladZuzana Rousová
kategorieReportáže
publikováno30. 3. 2018
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Knihovna Romafuturismo
K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 v rámci snahy o přijetí na fotografické studium na pražské FAMU. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.
Slovům, která se stanou oblíbená ve světě umění, se často děje, že rychle přepadnou z jedné strany hrany na druhou. Samotná slova za to ale nemůžou. Některá z nich mají imaginativní moc, jež přesahuje jejich reálný význam. Stává se z nich zaklínadlo, které tíhou své imaginace překlopí slova za hranu sebe vyprázdnění. Dekolonizace je jedním z takových.
Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.