Reportáže

Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze

Národní galerie v Praze uvede ve Veletržním paláci nový dlouhodobý program Prostoru pro pohyblivý obraz první výstavou nazvanou „Jak je důležité býti v pohyblivém obraze”. Název mimo jiné odkazuje k titulu přednášky dánské teoretičky umění, umělkyně a emeritní profesorky Amsterodamské univerzity Mieke Bal reflektující sémiotiku a ontologii obrazu. Rozhodnutí otevřít nový prostor s programem zaměřeným primárně na video a film reaguje na dosavadní absenci těchto médií ve sbírkách moderního a současného umění Národní galerie v Praze.
První výstava představí práce portugalských umělců Mariany Calo a Francisca Queimadela, americké umělkyně Rachel Rose, francouzského umělce Aureliena Fromenta a samotné Mieke Bal, která svojí přednáškou cyklus zahájí. Z české scény se v úvodní výstavě objeví díla Daniela Pitína a Romana Štětiny.
Prostor pro pohyblivý obraz využije mimořádné a dlouhodobě opomíjené prostory přízemní haly Veletržního paláce, a to v architektonické úpravě rakouského umělce Josefa Daberniga. Vizuální identita je prací věhlasného britského umělce Liama Gillicka, jehož tvorba bude zastoupena také médiem videa a nástěnné instalace.

umělciMariana Caló, Mieke Bal, Aurélien Froment, Rachel Rose, Roman Štětina, Francisco Queimadela, Josef Dabernig, Liam Gillick, Daniel Pitín, Williams Gamaker
kurátorJan Kratochvil, Piotr Sikora, Adam Budak
místoNárodní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy
účinkujícíJan Kratochvil, Piotr Sikora
kameraGiulio Zannol
zvukGiulio Zannol
střihGiulio Zannol
interviewGiulio Zannol
kategorieReportáže
publikováno17. 3. 2015
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
Born in Jakarta, Indonesia, 1984, Grace Samboh lives in between Yogyakarta and Medan, Indonesia. Due to questioning (a little bit) too many things all at once, she does curatorial work as well as research. She truly believes that every person needs at least three copies of themselves.