Online výstavy 31 výsledků

Online výstavy
Vanalyne Green
Sex, nemoc a videopáska“ je pocta videu jako médiu, které umožnilo ženám poprvé tvořit a prolamovat pravidla sebezobrazení, místo toho, aby jen reprodukovaly obrazy, které jim byly předávány. Podobně jako se Vanalyne Greenová zapojila do práce s videem, umělkyně a autorky, které přispěly k tomuto projektu, dekonstruují a nanovo budují svou uměleckou praxi tak, aby odpověděly na výzvy a možnosti dnešní technologicky mediované společnosti.
Výstava „Jemné spouště“ uvádí práce londýnských umělkyň Jaly Wahid a Nicole Morris, které se zabývají průniky mezi sochou a pohyblivým obrazem.
V „Příště, lásko, budu #neprůstřelný“ se setkává živé tělo se svými technologicko-mediálními podobami, jejichž autorkou je Web 2.0 umělkyně Jennifer Chan. Doprovodnou esej „Vír“ napsala londýnská kunsthistorička Cadence Kinsey.
Kolem Sráče Sama a Galerie Sam83 vznikl a funguje prostor pro kritické a otevřené myšlení, který pokrývá množství aktivit. Jak tento prostor vznikal, co dnes znamená a co jej vyplňuje, zjišťuji v prvním dílu NOZ.
Pětice maďarských umělců prezentuje svou tvorbu v krátkých medailonech, přičemž jim v paralelních videích sekundují osoby náhradníka, který se v samostatných portrétech ujímá výkladu děl se suverénností autora. Předkládá pět různých podob své tvorby v oblasti rozličných médii či tvůrčího zaměření (malba, socha, fotografie, video, instalace). 
Rehana Zaman
Vycházeje z toho, jak se pod vlivem globálního kapitalismu mění práce a jakou roli hraje ženské dělnictvo, osvojuje si film „Některé ženy, jiné ženy a všichni ti zahořklí pivaři“ (2014, Rehana Zaman) kontroverzním a provokativním způsobem konvence britské telenovely, které prokládá dokumentárním záznamem setkání migrujících žen ve Velké Británii v nezávislé organizaci Justice for Domestic Workers (Spravedlnost pro pracující v domácnostech) v Leedsu.
Martin Zet
Možnost, pro kterou jsem se nakonec rozhodl, byla využít své momentální pozice učitele a představit výběr prací studentů z našeho ateliéru, který se dokonce Video jmenuje. Doufám, že vybrané filmy nenesou nejmenší známky mého vlivu a chtěl bych, aby tomu tak u prací mých studentů zůstalo i nadále.
Druhá část programu „Nový feminismus“ představuje video práce umělkyně Chooc Ly Tan žijící v Londýně a esej kurátorky, umělkyně a výzkumnice Julie Tcharfas. Projekt propojuje mýty o pohlaví nebeských bytostí s vytvářením nových slov a jazyka skrze vědecko-fantastické dílo spisovatelky Ursuly K. Le Guinové, video koláž a astrofyziku.
Protagonistami Sikorových podobenstiev sú triviálne zvieratá, rastliny a všedné prvky materiálneho sveta v ich prostom bytí. Zaujímajú ho okrajové a vytesňované spoločenské javy, o ktorých vizuálne uvažuje.
Jenna Bliss
Série pěti videí, která se zabývají tématy blízkosti a vzdálenosti, jsou zaměřeny na nesrovnalosti mezi lidmi, kteří na nás mají největší vliv: naši otcové si myslí, že rozluštili Záhadu jménem Žena, babičky, které ztělesňují fyzický úpadek ženy, a ženy, jako je Simone Weilová, které obdivujeme, ale kterým, na rozdíl od mužů, nebylo dovoleno prostě být.
Splynutí autorské a divácké pozice je charakteristické jak pro romantické krajinářství, tak pro videotvorbu, v níž rovněž dominuje subjektivní hledisko. V online výstavě tří českých umělkyň pociťujeme toto vzácné přenesení do obrazu, do konkrétní krajiny, kde můžeme spolu prožívat v jednu chvíli téměř mystickou říční kontemplaci, podruhé udivené pozorování cizího vpádu do klidného horizontu a do třetice pobavenou interakci s uťatým kmenem.
1 heart icon 3