Sympozia 23 výsledků

Sympozia

Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.
Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.
Sympozium reaguje na současnou kulturní a politickou situaci, vzestup nacionalistické politiky, populismu, euroskepticismu a protiimigračních postojů, z perspektivy současného umění a teorie. Tuto tendenci lze pozorovat nejen lokálně, ale i v celé Evropě. Důraz je položen na interdisciplinární výměnu názorů diskutovaných ve skupině historiků umění, sociologů, filozofů a teoretiků umění.
Kolektiv Ateliéru bez vedoucího ve spolupráci s Akademií výtvarných umění v Praze uspořádal sérii přednášek a performativních vstupů na téma uměleckého vzdělávání. Pozvaní hosté a hostky – umělci, teoretičky i aktivisté – se ve svých příspěvcích různými způsoby zabývali momentem rozpoznání nerovnosti a možnostmi, jak na ni reagovat. Ptáme se: co přesně můžeme dělat?
Médium malby se na poli umělecké teorie částečně stáhlo do pozadí. Po začátku nového milénia jsme hovořili o dematerializaci malby, avšak v současné době se zdá, že se malba navrací znovu na plátno do své materiálnosti. Souvislá vrstva navazuje na tradici diskuzí o malbě (sympozium v 90. letech na AVU a další), která je velmi důležitá pro budoucí reflexi naší současnosti, ale též aktuální tvorbu.
Prezentace experimentálních filmů a videoartu v galeriích tvoří pro některé distributory až polovinu příjmů. Přesto z diskusí distributorů vyplynulo, že způsob poskytování, oceňování a prezentace děl v galeriích nemá zatím žádná vžitá pravidla.
Jakým způsobem podmínila fotografie, se svou schopností zpřítomnit umělecké dílo, chápání dějin umění a vizuální kultury a potažmo výuku a výzkum v oboru? Jak vynález fotografie proměnil naše vnímání uměleckých děl? Jaké jsou historické, teoretické, estetické, pedagogické a politické důsledky subjektivity fotografa? A v čem tedy s ohledem na tyto otázky spočívá Sudkova jedinečnost?
Cílem kulatých stolů je zachytit aktuální diskuzi o pohyblivých obrazech s odborníky zabývajícími se kurátorstvím, galerijním provozem, sbírkotvornou činností, ale i produkcí nebo samotnou autorskou tvorbou. Kulaté stoly jsou rozděleny do tří tematických oblastí, které naznačují možný koloběh a existenci pohyblivých obrazů i po jejich dokončení.
Co o Zemi víme a často dosud nevíme? Může ji někdo vlastnit? Je reálné, abychom Zemi proměnili v „krajinu bez hranic“ v „permanentní pomezí“? Jak v lidských, spíš než statistických systémech zachytit, porozumět, vyjádřit viditelné i nezřetelné symptomy proměn, kterými krajina prochází, včetně těch místních i těch globálních?
What can we do within the confines of the present? What are the discursive possibilities and conditions of accelerationism? What are the investments and aspirations for such a language and for such an endeavor?
Conceptualized by Zbyněk Baladrán, Vít Bohal, Dustin Breitling and Václav Janoščík, the conference brings together theorists, artists and organizers who collaborate and elaborate on their visions in order to discover junctures of overlap for thinking about the emancipatory potentials of the future.
1 heart icon