režie David Přílučík 16 výsledků

David Přílučík
Aristide Antonas, James Taylor-Foster & Anton Valek, MAIO + 11 more
Putovní výstava Rituály osamocení, jejíž koncepce vznikla v době celosvětového lockdownu, zkoumá šíření falešných zpráv, převrácení tradičního vztahu mezi soukromým a veřejným prostorem, paradoxní rituály, jimiž jsou domovy osídlovány, způsoby, jakými jsou vizuální technologie domestikovány na nástroje sebeprezentace a spojení, hromadění, fetišizaci a vystavování předmětů v domácích interiérech; a krom toho i stavy osamocenosti, které vznikají v důsledku nucené izolace.
Andreas Gajdošík
Výstava Biased Play reinterpretuje deskovou hru Neobvyklí podezřelí a pokouší se dát návštěvnictvu vhled do černé skříňky skrze herní zkušenost, která vyžaduje empatické naladění vůči nelidskému aktérovi. Možná tam v hlubině ale objevíme jen něco o nás.
Polina Davydenko
Výstava se věnuje tématu plynutí času během krizí jako je válka či klimatická změna. Ostrý čas politického a ekonomického vývoje probíhá současně se sezónním časem lidského čekání na (ne)představitelné konce konfliktů.
Kamila Richter, Michael Bielický
Výstavní projekt předkládá v jakémsi kryptickém zaklínadle vztahové pole mezi lidskými a umělými bytostmi. V dnešní dynamické době se tyto fenomény dají pojmout jen částečně. Proměny sociální, technologické i ekonomické, kterými svět prochází, jsou skutečnou výzvou a zároveň potenciální hrozbou.
Terezie Rausová, Jana Orlová
Výstava se dotýká témat toxicity, vztahu člověka k sobě samému, přírodě, současnosti i budoucnosti. Zaměřuje se na dialog mezi intuicí a hlubokým vnitřním prožitkem, obklopený existenciálními úvahami a poetickým vnímáním života.
Barbora Šimková
V tvorbě Šimkové se její vlastní nejisté společenské postavení a prekarita stává východiskem tvorby jako společenský symptom, který zkoumá skrze obraz, performance nebo skrze kolektivní instalace a různé institucionální intervence.
David Přílučík, Radim Labuda
Život na Zemi prošel nějakými čtyřmi miliardami let evoluce a po celou dobu se vyvíjel pospolu, propleten sítí intimních vztahů. Máme společného předka, všichni potřebujeme k životu ty samé sloučeniny a i naše stavba těla je podobná, proto si navzájem rozumíme.
David Přílučík
Jak zařídit, aby každý a každá mohli mít své místo, kde mohou svobodně říci, co cítí, co zažívají a co si přejí? Může to zatím znít jako fikce, jako obrázek z utopické kulturní civilizace. Ale dá se říct, že taková výstavní instituce zároveň neexistuje a zároveň existuje.
David Přílučík, Anna Remešová
Příběh sleduje razantní proměny ústecké krajiny za posledních dvě stě let a spekuluje o možných důsledcích rekultivačních zásahů v roce 2050, kdy je již většina bývalých lomů postupně přeměněna na rekreační jezera. Video navazuje a reaguje na půlroční výstavní projekt v Galerii Hraničář, jenž se věnoval rekultivacím krajiny po těžbě na Ústecku a ideovému pozadí technických zásahů v přírodě.
heart icon 2