Pořady

ČTVRTÁ VLNA - BELLA BODY / SKYPE MAMA / POPÍRAČ

Feministická trilogie o těle, mateřství, migraci a klimatické změně

Série tří videí iniciativy Čtvrtá vlna, která vznikla ve spolupráci s Artyčok Tv. nahlíží odlišná společenská témata z perspektivy feminismu. Formálně rozdílná, autorská videa spojuje téma oprese či tlaku vyplývajícího ze stereotypního pojetí rodových a společenských rolí, očekáváními s tímto spojenými a hranicemi vlastní autonomie. Každé z témat navozuje atmosféru dané problematiky a vlastním jazykem se pokouší divákům a divačkám představit možná východiska.

Ve fantazijním příběhu Bella Body se hlavní postavy nespecifikovaného genderu Gizd a Zgarb pokoušejí představit svá těla hierarchizované společnosti. Tělo, v současnosti považováno za jeden ze zásadních determinujících prvků, jehož tvar, barva, či schopnost zařazují do společenských struktur, ze kterých mnohdy není možné se vymanit. Je vnímáno jako ekonomický potenciál, a stává se tak střetem politického zájmu.

Video o “transnacionálním mateřství” navazuje na předchozí téma motivem odchodu z rodiny. Toto odloučení zde však není emancipačním rozhodnutím, ale důsledkem socio-ekonomického rozdělení světa na Západ a Východ; žena v něm volí mezi osaměním, tvrdou prací a ponížením nebo životem a výchovou dětí v chudobě na Ukrajině. Drsné a často dlouhodobé odloučení způsobuje propast mezi matkami a jejich dětmi, s kterými několik let udržují kontakt pouze přes Skype.

Kllimatická změna je ve videu Popírač chápána ne pouze jako problém environmentální, ale také feministický. Poukazuje na dichotomii mezi rozsahem, jakým jsou v důsledku změn klimatu zasaženy ženy a způsobem, jak o tomto problému mluví muži, jejichž moc je přímo úměrná s těmito dopady. Jaký je jazyk, kterým se klimatická změna bagatelizuje? Kde je hranice mezi lží a absurditou?

místoGandy Gallery
tagy
kategoriePořady
publikováno15. 12. 2017
embedlink icon
arrow down
související
ČTVRTÁ VLNA - BELLA BODY / SKYPE MAMA / POPÍRAČ
At a moment of digital ubiquity, it may be easier to treat the data from digital platforms as primary in contemporary innovation and to believe that, if coated with sensors in an internet of things, the stiff, dumb world will suddenly become responsive and “smart.” But the heavy lumpy components of space are themselves information systems that don’t really need digital devices to make them dance.
Ladislava Gažiová je malířka, kurátorka a aktivistka, pocházející ze Slovenska a dlouhodobě žijící v Praze. Pro její ranou tvorbu je typická inspirace graffiti, užívání šablon a sprejů a práce se společenskými tématy. V posledních letech se však Gažiová věnuje spíše kurátorské práci, ve které jsou společenská témata, respektive téma romské menšiny, středobodem její práce.