Profily

Berlin, we should talk 05 - Antonia Majaca

Antonia Majaca je kurátorka, teoretička a pedagožka. Působí na IZK Institute for Contemporary Art na Univerzitě v Grazu. Soustředí se na umělecký interdisciplinární výzkum a epistemologii umění ve věku algortimizace. Na přelomu roku 2017-2018 spolu-kurátorovala výstavu Parapolitics: Cultural Freedom and the Cold War v HKW v Berlíně. Věnuje se také vlastnímu projektu s názvem "Feminist Takes", kde reflektuje avantgardní jugoslávské filmy z feministické perspektivy. Byla kurátorkou výstavy ‘Knowledge Forms and Forming Knowledge - Limits and Horizons of Transdisciplinary Art-Based Research’ (s Patricií Reed a Mohammadem Salemym) v Halle für Kunst & Medien v Grazu. V roce 2009 založila DeLVe - Institute for Duration, Location and Variables v Záhřebu. Od roku 2019 do roku 2021 povede výzkumný projekt s názvem The Incomputable na Univerzitě v Grazu.
http://izk.tugraz.at/project/the-incomputable/
Žije a působí v Berlíně.

Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy. Někteří jsou exponovanými lidmi světa umění, jiní jsou méně známí, a to nejen pro české prostředí, ale i v rámci německého kontextu. Přesto si zasluhují pozornost. Snahou této série je mediovat pohled na podstatná témata, týkající se umění a jeho institucí, politiky, edukace a feminismu, vycházející nejen z německé zkušenosti, ale i z hlediska globálního kontextu. Jednoduše spolu musíme mluvit.
Projekt je podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.

místoBerlin
tagy
režieJiří Žák
účinkujícíAntonia Majaca
kameraJiří Žák
zvukJiří Žák
střihJiří Žák
interviewJiří Žák
playlistyBerlin, we should talk
kategorieProfily
publikováno31. 7. 2018
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Berlin, we should talk 05 - Antonia Majaca
Kolem Sráče Sama a Galerie Sam83 vznikl a funguje prostor pro kritické a otevřené myšlení, který pokrývá množství aktivit. Jak tento prostor vznikal, co dnes znamená a co jej vyplňuje, zjišťuji v prvním dílu NOZ.
Název Galerie 207 je veskrze prozaický – odkazuje k číslu místnosti na VŠUP, kde se galerie pět let nacházela (od října 2013 se přemístila do místnosti 405, název však zůstal stejný). Za stejnými dveřmi najdeme Ateliér intermediální konfrontace.
Co se stane, když Pinocchio řekne „My nose grows now!“ ? Olomoucký festival proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.