Reportáže

Časoprostorová mřížka

Bez mřížky se v dnešním světě těžko obejdeme. Kant připodobňuje jazyk, bez něhož nemůžeme poznat zhola nic, k systému mřížky, tedy ke struktuře znaků, jež nám zprostředkovává přístup ke světu – skrze ní filtrujeme vjemy z okolního světa. Mřížka definuje pracovní prostor našehomonitoru, digitální obraz sestává ze systému bodů seřazených do pravidelného rastru (opět mřížky). Renesanční malíř si pro co nejpřesnější zachycení reality vypomáhal konstrukcí s mřížkou – převáděl trojrozměrný okolní konkrétní svět do zástupnéhodvojrozměrného symbolického obrazu. Richard Loskot a Marek Štim si v projektu pro etc. galeriivypůjčili tyto významové vrstvy. Začali hledatnejpříhodnější nástroj, rozhodli se pracovat s digitálním obrazem mřížky a její světelnou projekcí do prostoru. Zjistili, že v takovém prostředí dovedouzachytit při delší expozici fotografie pohybující se objekt (postavu) v rozpadajícím se modu. Vzniklnový objem definovaný strukturou mřížky a časovými sekvencemi pohybu – časoprostorovými plány, což je moment, který je v celé instalaci nejnapínavější a který oba umělci dále rozvádějí a podrobují pečlivé analýze (snímají pohyb člověka, nechají letět papouška, rozestavují, posunují různé předměty). Fotografie zachycuje určitý okamžik v časoprostoru – tzn. ze čtyř dimenzí abstrahuje dimenze dvě, přitom na základě naší vizuální zkušenosti můžeme tušit, co se stalo, nebo jak vypadal okamžik těsně před a jak okamžik těsně po. Při dlouhé expozici dojde k odhalení tohoto skrytého času a vzniká prostor pro naši imaginaci. V instalaci Richarda Loskota a Marka Štima jde především o experiment s časem, pohybem a prostorem, jde o hledání magického momentu “mezi”, o hru s realitou a s divákovým vnímáním.

Markéta Vinglerová

umělciMarek Štim, Richard Loskot
kurátorMarkéta Vinglerová
místoetc. galerie
tagy
účinkujícíMarek Štim, Richard Loskot
kameraRadim Labuda
zvukRadim Labuda
střihRadim Labuda
interviewRadim Labuda
překladZuzana Frantíková
kategorieReportáže
publikováno25. 11. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Časoprostorová mřížka
Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.