Jussi Parikka

tagy technologie V angličtině antropocén extraktivismus ekologie práce
režie Dalibor Knapp
ůčinkující Jussi Parikka
kamera Dalibor Knapp
zvuk Dalibor Knapp
střih Dalibor Knapp
interview Dalibor Knapp
kategorie Profily
publikováno 26. 6. 2019
jazyk Česky / English
embed link icon

Jussi Parikka je spisovatel a teoretik médií, který vyučuje technologickou kulturu a estetiku na Winchesterské škole umění (University of Southampton). V současnosti též působí jako hostující pedagog na pražské FAMU. Pohybuje se zejména na poli současné kulturní teorie, filozofie, současného umění, kyberkultury a digitální kultury. Zásadní je jeho přínos v oblasti materiality médií, které analyzuje z pohledu filozofie nového materialismu. Věnuje se tak vztahu mezi přírodou a technologiemi za použití pojmu medianatures, jež je zjevným odkazem na nature cultures Donny Haraway. V roce 2011 jakožto editor dohlédl na vydání sborníku Medianatures: The Materiality of Information Technology and Electronic Waste.

Se samotným pojem antropocén zachází silně kriticky, jak je zřejmé z jeho eseje The Anthrobscene (2012), kdy do samotného názvu publikace dosadil kombinaci slov anthropocene a obscene. Parikka v textu uvádí, že použití slova obscénní je naprosto pochopitelné, když si uvědomíme neudržitelné, politicky pochybné a neetické praktiky spjaté s dolováním potřebných kovů a následnou výrobou našich elektronických zařízení. Tato slovní hříčka tak slouží k zdůraznění naléhavosti současné situace, kdy míříme k člověkem způsobenému šestému masovému vymírání. Vyzývá tak k tomu, abychom neodvraceli zrak od geologických a politických dopadů médií a nových technologií a nahlíželi na média skrze geologii médií.

Geologické stránce médií se věnuje i v jeho zatím nejnovější knize z roku 2015. V A Geology of Media opět zdůrazňuje, že etika, kultura a v neposlední řadě politika jsou s geologií úzce propojené. Pro plné pochopení kultury médií je třeba brát v potaz to, co médiím předcházelo – geologické formace, minerály či zdroje energie. To vše totiž hraje důležitou roli při výrobě elektronických zařízení, jež nám média zprostředkovávají. S geologií médií je také spjatá ekologie médií, která řeší například dopady médií a s nimi spojenými spotřebiči, stoupající množství elektro odpadu, ale i geografické a globalizační rozměry médií.

Mezi další Parikkovy publikace patří například Insect Media (2010), ve které zdůrazňuje, že naše vnímání médií je silně antropocentrické. Vnímáme-li je podle Marshalla McLuhana jakožto extenzi člověka, ignorujeme všechny ostatní entity a organizmy, jež měly na vývoj médií vliv – jako například právě hmyz. Parikka poukazuje na společenské organizace hmyzu, jež sloužily jako vzor pro uspořádání moderních technologií a zejména tzv. společnosti sítí, kde právě klíčový pojem síť pochází z hmyzí říše. V neposlední řadě se Parikka pohybuje v oblasti archeologie médií, která se zabývá zapomenutými médii, ale i zapomenutými přístupy k médiím a technologiím. A to hlavně protože věří, že nemůžeme přemýšlet o budoucnosti, aniž bychom vzali v potaz minulost.

Natálie Drtinová

grafika videa: Zdeněk Růžička

související s
Jussi Parikka

0:43:23
01:51:34