Profily

Galerie 207

Název Galerie 207 je veskrze prozaický – odkazuje k číslu místnosti na VŠUP, kde se galerie pět let nacházela (od října 2013 se přemístila do místnosti 405, název však zůstal stejný). Za stejnými dveřmi najdeme Ateliér intermediální konfrontace. Zde galerie koexistovala s ateliérovým provozem jako oddělený prostor, bílá kostka 3x4m v rohu místnosti, a časem se stala jeho organickou a v podstatě neodmyslitelnou součástí, využívanou i pro prezentaci klauzurních výstav.

Iniciátorem vzniku galerie byl v roce 2008 Marek Meduna, který v té době intermediální ateliér dočasně vedl (nyní působí jako odborný asistent v Ateliéru malby). Projekt galerie vycházel přímo z Medunovy zkušenosti s provozem galerie CO14, kterou jakožto člen umělecké skupiny Rafani spoluvedl v letech 2002-3. Interval, v jakém se v Galerii 207 výstavy střídají, je ovšem ještě rychlejší než v případě CO14 („co 14 dní“), protože je zde prezentována nová výstava každý týden (s výjimkou léta). Tímto svižným tempem je docíleno plurality, která se odráží v širokém spektru médií, uměleckých přístupů i věku a míře „etablovanosti“ vystavených umělců. Výstavy jsou většinou samostatné, najdeme však i několik výstav skupinových a někdy galerie spolupracuje s „externím“ kurátorem.

Zjednodušeně lze říci, že výstavy zavedených umělců (především v prvních letech fungování galerie) jako Skrepl, Vaněk, Kovanda, Lang, Vajd&Alt, Černický, Zet ad. (často jde o umělecké pedagogy) mají pro studenty edukativní potenciál, zatímco výstavy samotných studentů (nejen ze VŠUP) a autorů méně známých mají potenciál emancipační.
Ve funkci zastřešujících kurátorů se v průběhu existence galerie zatím vystřídal Marek Meduna, Luděk Rathouský, Edith Jeřábková, Blanka Švédová a Václav Magid. Role oficiálního kurátora je ale především organizační a podpůrná, samotný výstavní program by měl vycházet z iniciativy studentů ateliéru. Současně je činnost studentů rozšířena o seminář, jehož součástí je psaní recenzí na výstavy v 207čce a vytváření vlastních potenciálních výstavních projektů.

Významnou složkou činnosti galerie jsou, vedle samotných výstav, jejich vernisáže jakožto společenské akce určené k setkávání a paralelně probíhající prezentace vystavujících umělců a debaty v přednáškovém sále. Ty jsou otevřeny široké veřejnosti, adresovány jsou ale především studentům VŠUP, kteří mají možnost zapsat si „předmět“ galerie 207 do svého studijního plánu a být za účast hodnoceni. Smyslem Galerie 207 tedy není pouze vytvořit výstavní prostor, ale stejně důležité je zprostředkování diskusní platformy propojující půdu umělecké školy se světem „tam venku“.

Galerie 207 tak svým způsobem funguje jako jistá protiváha velké školní galerii, která představuje především reprezentativní výstavy orientované ven, k širšímu publiku. Naproti tomu má galerie 207 jakožto iniciativa vzniklá „zdola“ výrazně komornější a také experimentálnější charakter a má svým způsobem tvořit podhoubí pro další rozvoj samotných studentů.

Tereza Jindrová

místoPraha
tagy
účinkujícíVáclav Magid
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihNikola Brabcová
interviewJan Vidlička
playlistyProfily galerií a institucí
kategorieProfily
publikováno6. 12. 2013
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Galerie 207
Jak konkrétně probíhá výběr a hodnocení umělkyň a umělců v rámci uměleckých ocenění a popřípadě také hodnocení a oceňování na půdě vysokých uměleckých škol, v rámci výstavních a dalších projektů? Jakou má tento výběr a hodnocení relevanci či „objektivitu“? To jsou dlouhodobě diskutované otázky, které zaznívají snad ještě intenzivněji v posledních letech, kdy se v Česku i v zahraničí dynamicky proměňuje klima okolo tradičních modelů udílení uměleckých cen a obecně se stále častěji diskutují otázky forem a etiky spolupráce, péče, podpory, udržitelnosti ad.
Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.
Tereza Stejskalová se řadí mezi nejvýraznější feministické a kritické hlasy na české umělecké scéně. V současné době působí jako kurátorka v iniciativě tranzit.cz a dlouhodobě se věnuje výtvarné kritice.
Jako kurátorka Stejskalová často pracuje skrze postkoloniální a feministické prizma a její kurátorská praxe je zpravidla výstupem dlouhodobého výzkumu.
Dlouho jsem nevěděl, co mám o této výstavě napsat. Nemá žádné téma, vystavující autorky nic nespojuje, jejich výběr je ryze subjektivní - sobecky jsem se rozhodoval jen podle toho, jaké obrazy se mně osobně zdají pozoruhodné. Až včera ve svém ateliéru mi jedna z autorek povídala o kurátorce, která jí vyčítala, že neposkytuje ke svým obrazům žádný klíč.