Reportáže

Hrdinové, géniové, symboly a múzy

GHMP v programu pro Zámek Troja prezentuje tematickou výstavu ze svých sbírek. Tentokrát jde o sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru.

Sbírky galerie disponují řadou z nich, některé mají k definitivní realizaci velice blízko, jiné jsou viditelně pouhým prvním krokem k hledání celkového výrazu. Vystaveny jsou také některé studie, které nebyly nikdy realizovány, protože vznikly pro pomníkové soutěže, ve kterých zvítězil některý ze soupeřů, nebo, jak už to u nás bývá, sehrála svou roli přízeň mocných. Výstava představuje celou řadu skvělých příkladů, které vedly ke vztyčení pomníků, dekorativních plastik nebo děl s volným námětem inspirovaných ženskými půvaby či úctou k obyčejnému řemeslu, ať už známých z našich parků a zahrad, nebo z fasád významných budov.

Na výstavě jsou zastoupena díla z rozmezí let 1880–1980 a řada věhlasných jmen jako: Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka, Josef Mařatka, ale i jména autorů, kteří byli privilegováni v období socialismu – Jan Hána, Josef Malejovský nebo Jiří Kryštůfek.

přístupnost(cc) cz en
kurátorMagdaléna Juříková
místoGHMP - Trojský zámek
tagy
účinkujícíMagdaléna Juříková
kameraDavid Přílučík
zvukDavid Přílučík
střihDavid Přílučík
interviewDavid Přílučík
kategorieReportáže
publikováno5. 5. 2023
délka0:03:34
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Hrdinové, géniové, symboly a múzy
Výstava není historickým průřezem tvorby Ester Krumbachové (přestože jej reflektuje), ale spíše rozsáhlou sítí původního materiálu, mnoha textů, obrazů a artefaktů, kterými se Krumbachová po celý život zabývala a obklopovala. Primárně tedy představuje archiv/pozůstalost Ester Krumbachové, a to v tematických blocích, které jsou vzájemně provázané; umožňují tak odkrýt její uvažování o kostýmní tvorbě, zejména o úloze detailu a využití barev, o provázanosti významu, výtvarné formy a celkové atmosféry filmu, o práci s textem kopírujícím mluvený projev a lidové vyprávění spíše než vysoký literární styl, její vztah k magii, realismu, subjektivitě, mužské a ženské polaritě nebo hierarchii druhů i společenských a pracovních pozic.
Koncept výstavy je založen na ideové konvergenci díla Catherine Radosy a Jaroslava Vargy, spočívající v odhalování fyzických i symbolických stop minulosti. Oba umělci zkoumají tyto relikty minulých časů a dob z hlediska kolektivní paměti a mechanismů jejího ukládání.
Proluka je vyprázdněným místem, mezerou po minulé situaci, která může být znovu zaplněna. Instalace Colonne / Révolution zachycuje v trojprojekci neustálý koloběh monumentu. Období revoluční Pařížské komuny je ve Francii stále problematickým obdobím, podobně jako u nás například období socialismu: docházelo a dochází k jeho reinterpretaci, tabuizaci či marginalizaci.