Diskuze

Jak (ne)stavět v CHKO

Panelovou debatou s odborníky otevírá kulturní centrum Schule téma současné architektonické zástavby krajiny Orlických hor. Používání krajiny člověkem, zásazích do krajiny (nejen urbánních), strukturách vycházejících z osídlení krajiny a jejich dopadu na chráněná území.

Debata hledá nové možnosti práce a života v krajině s cennými ekosystémy a následně stavby, které by byly s tímto konceptem v souladu. Klademe si otázku, co a jak stavět v CHKO? Jaké jsou možnosti pro přirozenou regulaci cestovního ruchu a zda je nastavení současné legislativy pro budoucí vývoj dostatečné, případně jaké změny by mohly přispět ke kvalitnímu uvažování nad architekturou a urbanizací na tomto území.

Moderátorem debaty byla MgA. Alžběta Žabová, dalšími účastníky debaty jsou Ing. Josef Rusňák (AOPK), Doc. Mgr. Cyril Říha, Ph.D. (teoretik architektury, filozof, pedagog), Ing. arch. Oldřich Bittner (krajský architekt Královehradeckého kraje) a Ing. arch. Helena Hlávková.

Debata byla pořádána v rámci Dne architektury a výstavy Assembly 30×30, která se věnuje tematice CHKO.

místoKulturní centrum SCHULE
tagy
účinkujícíAlžběta Žabová, Helena Hlávková, Josef Rusňák, Cyril Říha, Oldřich Bittner
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
playlistyKulturní centum SCHULE
kategorieDiskuze
publikováno4. 6. 2024
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Jak (ne)stavět v CHKO
Klíčový význam akcelerujícího rozvoje umělé inteligence a jiných digitálních systémů spočívá v tom, že nám dovolují nově rozpoznat pluralitu dalších forem mimo-lidské inteligence, kterými jsme byli “tajně” obklopeni celou dobu. Potřebovali jsme vynalézt myslící stroje, abychom si všimli, že všechno kolem nás myslí.
Skupina Pastvina se věnuje výzkumu pastevectví v České republice a jejím okolí a chce propojit východoevropské pastevectvo.
Město a divočina se zabývá tématem divočiny v rámci městského prostředí: kde ji najít, jaké nástroje využít k její tvorbě a jak ji zachovat. Martin Schmitz uvádí, že divočina může být neplánovaný, spontánní a překvapivý prvek městské krajiny. Přežití městského parku se zaměřuje na zelené veřejné prostory a jejich transformaci v důsledku pandemie covid-19. Hlavními tématy jsou udržitelnost historických tradic a zvyklostí v parcích, a zabývá se také hledáním divočiny ve městě.
Téma výstavy reaguje na situaci, kterou všichni se zkušeností těsné vazby s další osobou velmi dobře známe. Hlavní pozornost zde získávají každodenní maličkosti, které mohou vzájemný vztah pomoci zocelit nebo naopak začít rozvracet. Záleží, jaký přístup k řešení zvolíme.