Reportáže

Jindřichův Model #1: Petr Nikl

Protože rok 2019 je rokem udílení třicátého ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, rozhodli se její organizátoři ohlédnout do vzdálenější minulosti Ceny a připomenout publiku některé umělecké projekty z prvních dvaceti let CJCh. Výběr je soustředěný na díla, která v kontextu doby jejich vzniku byla zvláště podnětná či progresivní, a zároveň slibují zajímavou reinterpretaci v současné situaci.

V průběhu podzimu 2019 budou v galerii Berlínskej model v Praze pravidelně probíhat jednovečerní výstavy vybraných umělkyň a umělců, kteří nově uchopí své projekty z účasti v CJCh a posunou je ve formě a obsahu, případně je doplní novým dílem či komentářem.

Prvním z oslovených autorů je Petr Nikl (*1960), laureát CJCh z roku 1995. Petr Nikl absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v roce 1987 a již na škole patřil k mladé generaci umělců, která zásadním způsobem formovala české porevoluční umění. Jeho všestranná tvorba zahrnuje malbu, grafiku, fotografii, performance i sochařství. Niklovy tvůrčí aktivity však vždy přesahovaly i hranice výtvarného umění – je hercem, zpěvákem, loutkohercem a spisovatelem.

umělciPetr Nikl
místoBerlínskej model
tagy
účinkujícíPetr Nikl
kameraMilan Mazúr
zvukMilan Mazúr
střihMilan Mazúr
interviewMilan Mazúr
překladZuzana Rousová
playlistySpolečnost Jindřicha Chalupeckého
kategorieReportáže
publikováno14. 10. 2019
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Jindřichův Model #1: Petr Nikl
Rozhodli jsme se, že okna budou rozdělovat vnitřek galerie tak, aby pro každého a každou z nás vznikly úplně jiné prostory, které ale nakonec tvoří jeden jediný. Hudba, kterou jsme společně vytvořili, také integruje prostor, odráží naše individuality, pluralitu a oslavuje naši rozmanitost.
Isabelle Cornaro ve své tvorbě využívá nalezené předměty, prodchnuté symbolickým potenciálem nebo emocionální hodnotou, které prezentuje v různých typech zobrazení a médií, aby odhalila jemné významové posuny, vyvolané procesy reprodukce a překladu. Tyto artefakty, vypůjčené z domácích, dekorativních nebo funkčních kontextů, jsou často spojovány se západní kulturou jako mocenským prostředkem, jejich kombinace a uspořádání v jejím díle diváky vyzývá k otázce vztahů mezi systémy reprezentace a naším chápáním světa.