Berlin, we should talk 04 - Madeleine Bernstorff

umělci Madeleine Bernstorff
instituce Berlin
tagy aktivismus feminismus V angličtině film postkolonialismus pohyblivý obraz
režie Jiří Žák
ůčinkující Madeleine Bernstorff
kamera Milan Mazúr, Jiří Žák
zvuk Milan Mazúr, Jiří Žák
střih Jiří Žák
interview Jiří Žák
playlisty Berlin, we should talk
kategorie Profily
publikováno 22. 6. 2018
jazyk Česky / English
embed

Madeleine Bernstorff studovala anglistiku a filozofii. Je filmovou kurátorkou a teoretičkou, spisovatelkou a pedagožkou, filmařkou pracující se Super-8 materiálem. Žije v Berlíně. Má rozsáhlé pedagogické zkušenosti na poli dokumentu a experimentálního filmu, jeho historie a teorie. Učila na uměleckých akademiích v Berlíně, Vídni, Braunschweigu, Tromsø, Kodani a Mnichově. Je zakladatelkou nezávislého kina Sputnik v Berlíně v roce 1984. Založila Blickpilotin e.V. - asociaci pro podporu a propagaci feministického filmu (1989 & 2007). Mezi lety 1988 & 2009 byla také členkou Asociace ženských filmových pracovnic (Verband der Filmarbeiterinnen e. V.). Od roku 2000 je členkou programové komise International Shortfilm Festival v Oberhausenu. V rámci své kurátorské činnosti na poli filmu se soustředí na témata migrace, urbanismu, historii hnutí sufražetek, ženskou stopu v raných fázích kinematografie, anti-koloniální filmy, video-aktivismus atd.

Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy. Někteří jsou exponovanými lidmi světa umění, jiní jsou méně známí, a to nejen pro české prostředí, ale i v rámci německého kontextu. Přesto si zasluhují pozornost. Snahou této série je mediovat pohled na podstatná témata, týkající se umění a jeho institucí, politiky, edukace a feminismu, vycházející nejen z německé zkušenosti, ale i z hlediska globálního kontextu. Jednoduše spolu musíme mluvit.
Projekt je podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.

související s
Berlin, we should talk 04 - Madeleine Bernstorff

0:52:52

Architektura soužití: VinziRast-mittendrin

Třetí díl z cyklu Architektura soužití zodpovídá řadu otázek ze života zdánlivě nesourodé skupiny spolubydlících. Potkali se v zimě roku 2009 při studentských nepokojích, kdy prostory obsazené univerzitní budovy poskytly útočiště jak protestujícím studentům, tak lidem bez domova. Nutný dialog a vyjednávání, které mezi nocležníky a demonstranty vykrystalizovaly, vedly k jednoduchému objevu: Lidé bez domova a studenti mohou na svých cílech pracovat spolu.

Chalupecký ve světě

Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.

Architektura soužití

Cyklus se zaměřuje na středoevropské příklady tzv. dobré praxe, kde se místní komunity pokoušejí vytvořit, povětšinou svépomocí, funkční společenské i materiální zázemí pro důstojný život. Klíčem k vybraným lokalitám je významná role architektů či umělců, kteří v projektech působí jako jedni z hlavních hybatelů změn. Záměrem je zprostředkovat nový pohled na sociální udržitelnost ve městě.

De-platformizace, etika a alternativy sociálních médií

Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.

Umění antropocénu

Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.
01:27:38