Přednášky

Palestina a utváření moderního uprchlického režimu

Palestina, země, která je často označována za prostor nejdéle trvající uprchlické krize na světě, je často chápána jako paradigmatický případ moderního masového vysídlení a klíčový příklad spletité politiky dislokace. Na druhou stranu je palestinský exil také často chápán jako hluboce abnormální jev, který se zásadně liší od jiných forem nucené migrace ve dvacátém století. Tato představa je podpořena právně a politicky odlišnou kategorií „palestinského uprchlíka“ a existencí instituce UNRWA, která je specifická pro Palestinu. Tato přednáška se zabývá vývojem masového palestinského vysídlení jako válečné zbraně, nástroje budování státu a nástroje pro prosazování vizí imperiálního internacionalismu. Sleduje, jak se Palestina stala místem pro rozvoj specifického moderního režimu uprchlictví zaměřeného na dekoloniální zadržování – proces, který probíhá až do současnosti.

Přednášku přednesla Laura Robson, profesorka historie a globálních studií na Yale University, dne 27. 11. 2024 v 18:00 na půdě Ústavu české literatury AV ČR na pozvání Iniciativy za kritickou akademii (IZKA).

přístupnosten audio
místoAkademie věd ČR
tagy
účinkujícíLaura Robson
kameraKristýna Bartošová
zvukKristýna Bartošová
střihKristýna Bartošová
organizátorIniciativa za kritickou akademii
kategoriePřednášky
publikováno20. 12. 2024
délka01:17:09
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Palestina a utváření moderního uprchlického režimu
K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 v rámci snahy o přijetí na fotografické studium na pražské FAMU. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.
Alibi čechoslováků, které je historicky vyvazuje ze zodpovědnosti za éru evropského kolonialismu, se povážlivě narušuje, pokud podrobněji nahlédneme některé epizody československé historie a revidujeme postoj, který občané Československa ke koloniím a kolonizovaným zaujímali, jaké orientalizující představy vytvářeli. A nejedná se zdaleka pouze o postoj vůči lidem a kulturám mimoevropským, ale také v rámci Evropy samotné, jak ve svém díle dokládá Vobořil.
Gabi Ngcobo (*1974), původem z Johannesburgu, je kurátorka a pedagožka, která aktivně participuje na uměleckých projektech nejen v Jižní Africe, ale i v globálním měřítku. Je vedoucí kurátorkou 10. ročníku Berlínského bienále.
Las Nietas de Nonó jsou umělecké duo; sestry Lydela (*1979) a Michel (*1982). Žijí v Barrio San Antón, v napůl venkovské a napůl indrustriální části Caroliny v Puerto Ricu. Ve svém umělecké praxi se soustředí na zobecnění vlastní rodiné historie na širší perspektivu socio-ekonomického stavu Puerto Rica, a historických kořenů tohoto stavu.