Reportáže

Planeta Eden

SVĚT ZÍTŘKA V SOCIALISTICKÉM ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1948–1978. Výstava představí vize budoucnosti v umění a populární kultuře poválečného Československa. Současně ukáže dobový kontext, který je pomáhal formovat. K němu patřila víra v komunistickou utopii a neomezený vědecko-technický rozvoj. V 50. letech a první polovině 60. let prezentovala populárně-kosmonautická ilustrace kompaktní komunisticko-utopickou ideologii lepšího, technologicky vyspělého zítřka. Od 60. let však do ní stále nepřehlédnutelněji začal pronikat pesimismus a obavy z možné celosvětové apokalypsy. Přes různá omezení v této době vzkvétal vědeckofantastický žánr. Výstava nechce vyprávět podrobné dějiny sci-fi v Československu, ale na příkladech ukázat jeho estetiku tak, jak se projevovala v knižních a časopiseckých ilustracích, filmu a designu, a současně doložit jeho vliv na dobové výtvarné umění a architekturu. Výstava kombinuje prezentaci originálních artefaktů s jejich interpretací pomocí současných výstavnických prostředků, doprovodí ji obsáhlá monografie.

kurátorTomáš Pospiszyl, Ivan Adamovič
místoDům umění města Brna
tagy
účinkujícíTomáš Pospiszyl, Ivan Adamovič
kameraKlára Nejezchlebová
zvukKlára Nejezchlebová
střihKlára Nejezchlebová
překladEva Maršíková
kategorieReportáže
publikováno25. 7. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Planeta Eden
At a moment of digital ubiquity, it may be easier to treat the data from digital platforms as primary in contemporary innovation and to believe that, if coated with sensors in an internet of things, the stiff, dumb world will suddenly become responsive and “smart.” But the heavy lumpy components of space are themselves information systems that don’t really need digital devices to make them dance.
Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.
Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.