Pořady

Subversive Art Practices, Case Study: MMC Led Art

arrow down
související
Subversive Art Practices, Case Study: MMC Led Art
Nejde o to, že by Jakalová přenechávala umělcům veškerou moc a možnost zacházet s prostorem galerie podle svého. Její přístup, jak jej popisuje i ve videu, spočívá ve spolupráci a snaze o překonání a snižování (zbytečných i pevně ukotvených) bariér, které občas každého a každou z nás dělí od toho, co jsme si vysnili. Mimo jiné i sny a imaginace převedené do reality Zuzanu Jakalovou zajímá.
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.
Havránkův teoretický zájem není – jak je patrné také z programu organizace tranzit – úzce zahleděn do autonomní pozice vizuálního umění, ale vždy reflektuje jeho širší globální a politický kontext.
Americká kurátorka Bojana Coklyat popisuje ve své prezentaci vlastní zkušenosti s přístupem k lidem se zdravotním postižením v České republice. Coklyat realizovala během svého ročního pobytu v České republice výzkum, který se zabýval naším galerijním prostředím. V prezentaci se zaměřuje na práva zdravotně postižených osob a komentuje snahu našich galerií a muzeí vytvářet programy pro návštěvníky s nejrůznějšími druhy postižení.