Reportáže

Svoboda Ne Svoboda

Žijeme v době participační totality, kde se hodnota člověka devalvovala na trpící hovado konzumující marnost. Revoluce byla jen samet masturbace, následovaný všechny instinkty urážející prázdnotou zabetonovaného vědomí. Zvuk písmen S.V.O.B.O.D.A. ohlušuje sluch a lež se stala pravdou. Proto by se umění přímé angažovanosti mělo stát rozbuškou v boji proti boji proti terorismu.

Milan Kohout

umělciMilan Kohout
místoBerlínskej model
tagy
účinkujícíMilan Kohout
kameraGiulio Zannol
zvukGiulio Zannol
střihGiulio Zannol
interviewGiulio Zannol
kategorieReportáže
publikováno23. 9. 2015
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Svoboda Ne Svoboda
Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.
Milujeme léto, ale děsí nás vyschlé řeky a vyhořelé lesy. Postkoloniální myšlení a ekologie nás nutí se zpytovat při cestách do exotických krajin ve vzdáleném klimatickém a geopolitickém kontextu. Toužíme po moři, nedokážeme se ale vyrovnat s utonulými vraky v době klimatického uprchlictví. A kde budou ledovce – co střeží jejich tenčící se ledová krusta?
Alex konstruuje a zase dekonstruuje fluidní identitu, která sebe sama definuje skrze pomíjivé příspěvky, sílu i úzkost, kterou v sobě nesou možnosti zboření hranic mezi subjektem a objektem. Odvážnému, ale i odlehčenému dílu bez výhrad věříme jeho emoce i zranitelnost osobního autorského vkladu.