Alex Sihelská v díle Nekoušu přináší pohled na poetiku/politiku identit skrze (sebe)odcizení. Stopující xenofeministickou myšlenku na odmítnutí jakékoliv přirozenosti buduje hybridní charakter upírky a kyborga v žánru introspektivního upírského dramatu.
Inspirována expresionistickými filmy aktualizuje Alex jejich estetické i námětové aspekty. Apropriuje upírská klišé a subverzivně je používá k vlastním účelům.
Obraz je těkavý, narace přeskakuje od klasické chronologie směrem do minulosti k expozicím „živých“ vstupů na sociální sítě hlavní postavy, kreslené animace zase volně odkazují na instagramové filtry a augmentovanou realitu. Výsledný formát videa a jeho stěžejní narativní linie odráží rozpolcenost hrdinky a zároveň těkavost tekutého světa sociálních sítí, které hrdinka využívá jako prostředí emancipace a komunikace se světem. Výzvy čtvrté vlny feminismu, sdílené přes rozhraní sociálních sítí, se v rychlém sledu střídají s úprky hrdinky skrze noční město, rave parties a jednorázovými intimními randíčky.
Důležitým tématem díla je také predátorské chování a jeho hranice. Především ty, které si samy*i určujeme. Dílo zkoumá internalizaci toxických struktur a (sebe)viktimizaci.
Hrdinka filmu svým feministickým upírstvím osvětluje vztah mezi patriarchátem a jeho strategií ostrakizace Jiného, které se emancipuje mimo jeho struktury a tím pro něj vytváří nebezpečí. V tik-tokovém příspěvku v tomto kontextu mluví například o démonizované hraběnce Bathory. Alex konstruuje a zase dekonstruuje fluidní identitu, která sebe sama definuje skrze pomíjivé příspěvky, sílu i úzkost, kterou v sobě nesou možnosti zboření hranic mezi subjektem a objektem. Odvážnému, ale i odlehčenému dílu bez výhrad věříme jeho emoce i zranitelnost osobního autorského vkladu.
František Fekete
Video je součástí Tématu Poetika identit.
