režie Nikola Brabcová 14 výsledků

Nikola Brabcová

Michal Mitro je umělec a výzkumník pracující napříč různými obory a médii. Ve své umělecké tvorbě přetváří sociologické koncepty do řemeslně zpracovaných sochařských instalací, které kombinují zvuk, světlo a elektřinu. Mitro vytváří narativy, které jsou jak potvrzující, tak i znepokojující, s cílem formovat budoucnost, kterou bude stát za to žít.
Umělecká praxe Jindřišky Jabůrkové je interdisciplinární, zahrnující instalace, tvorbu objektů, někdy i fotografii, video či performance. Fascinuje ji proces proměny hmoty, ať už lidského, nebo přírodního původu. Zajímají ji vztahy mezi lidskými subjekty a přírodou a vztah člověka k materiálnímu světu, někdy prohloubený o spirituální rovinu.
V roce 2023 se dvojice Magdaléna Manderlová a Michal Kindernay poprvé ujala kurately festivalu Pohyb – Zvuk – Prostor a přenesli jej na Kozmické ptačí louky. Již ve čtvrtém pokračování tohoto projektu se umělci a umělkyně věnují výzkumu zvukových krajin podél řeky Opavy a v jejím okolí.
Obě autorky ve své tvorbě pracují s fikčními světy (zdánlivě) nezasaženými člověkem, které slouží jako místa romantizovaného úniku před realitou chaotické současnosti. Namísto kýženého rozjímání vyvolávají scenérie nedotčeného světa přírody téměř až znepokojující pocit stálosti a mrtvosti.
Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
Klíčový význam akcelerujícího rozvoje umělé inteligence a jiných digitálních systémů spočívá v tom, že nám dovolují nově rozpoznat pluralitu dalších forem mimo-lidské inteligence, kterými jsme byli “tajně” obklopeni celou dobu. Potřebovali jsme vynalézt myslící stroje, abychom si všimli, že všechno kolem nás myslí.
Vojtěchovský dlouhodobě polemizuje s tím, kam nás a naši planetu mohou dovést vynálezy (dosaďme si cokoliv: stroje, technologie, vědu, západní tradici poznání…), které používáme bez hlubšího přemýšlení o důsledcích, jež způsobují. Sdílí potřebu neustálé revize prostředků, které používáme k poznávání světa, přemýšlí o našich schopnostech koordinovat mezioborovou výchovu a o hlavních úkolech současného umění.
Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.
Od roku 2009 je členkou kolektívu A. M. 180., ktorý stojí za dnes už kultovným festivalom súčasnej hudby Creepy Teepee, odohrávajúci sa každoročne v stredovekých kulisách Kutnej Hory. Podobne ako samotný festival nie je prehliadkou monolitných hudobných projektov, ale aj miestom pre performance a vizuálne umenie, tak i galéria A.M.180, kde Timková pôsobí ako spolukurátorka, je miestom hybridných kultúrnych aktivít.
Pokud bychom chtěli charakterizovat kurátorskou činnost Serranové v posledních několika letech, ekologický obrat by byl i zde padnoucím pojmem: v roce 2016 dohlédla na realizaci celé řady projektů spojených s tímto tématem, když měla ve své gesci dramaturgii ročníku Fotograf Festivalu s názvem Cultura / Natura a v roce 2018 měla na starost organizaci a kurátorování uměleckého a vodního festivalu Akvapark, propojujícím nepostradatelný živel s performativním uměním.
heart icon 2