Pořady

Tělo ve videu

Video esej se zabývá způsoby a prostředky, kterými může video vyvolat v divákovi fyzický vjem. Střihová koláž je sestavena z fragmentů autorských videí a doplněna o kompilaci textů a rozhovorů s umělci a teoretiky, využitím a opakováním některých postupů, zviditelňuje mechanismy, které aktivují senzualitu vidění.
Výběr autorů je určen charakteristikou jednotlivých videí, nemá ambici mapovat postoj českého a slovenského videoartu k fenoménu těla, jedná se o vzorek přístupů mezi formálními okruhy: videoart, video-performance a dance for camera.

Tělo přístroje a fyzická zkušenost lidského těla, rozhraní, skrze která vnímáme a zažíváme svět. Vzdálenost mezi digitálním a fyzickým je překlenována jediným pohledem. Fyzické tělo se rozpouští v digitálním prostoru, z reality prostoru se stane přímka, z pohledu oka obraz v rámu displeje. Obraz jako univerzální řeč. Fyzické tělo mělo zmizet, digitální tělo však potřebuje být na očích.

tagy
režieNikola Brabcová, Karin Šrubařová
střihNikola Brabcová, Karin Šrubařová
překladDeana Kolenčíková
kategoriePořady
publikováno16. 4. 2018
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Tělo ve videu
Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.
Klíčový význam akcelerujícího rozvoje umělé inteligence a jiných digitálních systémů spočívá v tom, že nám dovolují nově rozpoznat pluralitu dalších forem mimo-lidské inteligence, kterými jsme byli “tajně” obklopeni celou dobu. Potřebovali jsme vynalézt myslící stroje, abychom si všimli, že všechno kolem nás myslí.