Družstevní hnutí aneb kam přijde zisk z mých peněz?

umělci Markéta Mráčková, Barbora Šimonová
instituce VI PER
tagy ekonomika družstvo socialismus k poslechu urbanismus komunita architektura dějiny
ůčinkující Markéta Mráčková, Barbora Šimonová
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Přednášky
publikováno 6. 6. 2018
jazyk Česky / English
embed

První družstva vznikala s cílem zajistit svým členům zlepšení ekonomických a sociálních podmínek pro život. Dělníci, drobní živnostníci a rolníci se sdružovali do svépomocných spolků postavených na vzájemné solidaritě (potravní a spotřební družstva, záložny, kampeličky a výrobní družstva). První bytová sdružení měla za úkol zajistit levné bydlení pro dělníky a zaměstnance. Zakládala se také družstva za účelem vybudování objektů sloužících veřejnému zájmu, kultuře a vzdělání (Družstvo Národního divadla, Družstvo rozhledny na Petříně, Družstvo pro výstavbu místní dráhy Čerčany-Modřany-Dobříš).
Po vzniku samostatného Československa počet družstev narůstal, rozšiřovala se jejich působnost, členily se dle profesního zaměření, národnosti, politické příslušnosti atd. Spolky pořádaly osvětové a sociální akce, zřizovaly knihovny, společenské místnosti a zakládaly si svá stavební družstva (Stavební družstvo Ženského klubu českého a jeho realizovaná budova Ženského klubu).
Zákon o podpoře stavebního ruchu vedl k rozvoji stavebních a bytových družstev. Počátkem padesátých let byla družstva zbavována podnikatelských možností a postupně zestátňována. Družstevní vlastnictví a podnikání bylo vnímáno jen jako předstupeň vlastnictví státního. Vznikl nový typ družstva – stavební bytové družstvo a stát poskytoval členům těchto družstev finanční příspěvek. Došlo ke kvantitativnímu rozmachu bytového družstevnictví. Družstevní bytový fond postupně stárnul a družstva se musela zaměřit i na opravy a údržby domů. Po roce 1989 bylo družstevnictví chybně spojováno s centrálně plánovanou ekonomikou a družstevní či kolektivní vlastnictví bylo přes své nesporné kvality vnímáno jako přežitá forma. Dnes se družstevnictví začíná opět rozvíjet.

související s
Družstevní hnutí aneb kam přijde zisk z mých peněz?

Ad finitum

Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
01:27:38

Labour of the Artist, Feminist Practices and Troubles with the Infrastructure

V přednášce bych se chtěla věnovat problematice práce umělkyně z pohledu feministické umělecké tvorby a diskutovat o tom, jak se feministické umělkyně již od konce 70. let zabývaly problematikou flexibilní a prekérní práce. Tzn. problémy, které jsou dnes také tak důležité pro práci umělce. Z pohledu těchto umělkyň otevřelo zkoumání práce novou dimenzi, jak chápat a reflektovat práci umělkyně a její emancipaci.
01:28:30

Hranice architektury: Dostupné bydlení

Kvůli nedostatku obecních bytů, neexistenci případných sociálních bytů, nárůstu krátkodobých pronájmů či spekulací a mnoha dalším vlivům se bydlení stává nedostupným pro širokou skupinu obyvatel. Jaké jsou jiné formy bydlení než vlastnické a nájemní? A čím do tohoto procesu může přispět architekt?

Class of Interpretation V. - Back to the Future School: Anticipating Tomorrow’s Arts & Humanities Education

01:28:37

Hranice architektury: Funkční turismus

Jak se pod vlivem turismu proměňuje veřejný prostor?
Jaká by měla být úloha města, co lze ovlivňovat či regulovat?
Jak by turismus mohl fungovat, aniž by oslaboval město?