Přednášky

MIZENÍ/OBJEVOVÁNÍ

Mezinárodní konference teorie a filosofie médií pořádaná Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie Weimar a Filozofickou fakultou Univerzity Karlova pod záštitou rektora Univerzity Karlovy profesora Tomáše Zimy

27.– 29. května 2015, Praha

Keynote: Georges Didi-Huberman

Mluvčí a chairs: Jacques Aumont, Claudia Blümle, Christoph Eggersglüß, James Elkins, Mark B. N. Hansen, Nick Hudáč, Kateřina Krtilová, Astrid Lindenlauf, Akira Mizuta Lippit, Bettina Menke, Dieter Mersch, Miroslav Petříček, Martin Pokorný, Matthew Solomon, Wolfgang Struck, Josef Vojvodík

Speciální host: Bill Morrison

Západní filosofie a kultura se zaměřují zejména na koncept objevování, přičemž mizení ponechávají stranou: estetika, epistemologie, náboženské nebo technické praxe vycházejí z toho, že se něco objeví/zjeví a stane se tak vnímatelným, představitelným a uchopitelným. Tato předpojatost spolu s ontologickou preferencí nadřazuje moment vyvstávání a zpřítomňování, přičemž opomíjí procesy rozpadání, rozkládání, ničení a destabilizace forem a vztahů. I přesto však mizení zastává velmi významné, ač méně zjevné, místo v západní myšlení. Náboženské a politické instituce, stejně jako logika, se vždy pokoušely zahladit a zrušit vše rozporuplné a problematické; nemluvě o totalitních režimech mazajících lidské stopy. Odkazy na mizení v rámci humanitních věd jsou tradičně doprovázeny rétorickou figurou odkazující na momenty ztráty a ohrožení. Toto je patrné zejména v oblasti vysoce technologizovaných společností, které jsou vnímány jako zodpovědné za dramatické mizení (těl, reality, odstupu apod.), virtualizaci a dematerializaci.

Tato konference chce představit mizení a jeho vztah k objevování pomocí konceptu „operativních ontologií“, opouštějící pojetí bytí jako primárního a spolehlivého ontologického nástroje. „Operativní ontologie“ se pokoušejí vyhledávat a rozvíjet různé „módy existence“, „ontologické režimy“ nebo „dispozice bytí“ (Haudricourt, Viveiros de Castro, Descola, Latour following Souriau). Tento koncept se, v debatě, která vychází z jeho plurální formy a různých místních ontologií, zaměřuje na technologicky založené vztahy lidí a věcí: subjekty ani objekty nelze v tomto pojetí chápat jako esenciální entity a jako základy vztahů, ale spíše jako metastabilní výsledky generativních operací, které zakládají skutečnosti, distinkce, blízkosti a zejména pak oblasti bytí (a jež bychom rádi připsali médiím).

Konference chce na základě „operativních ontologií“ prozkoumat dvě konkrétní operace: objevování a mizení, s důrazem na druhou z jmenovaných. V souladu s pluralizací bytí je nezbytné prozkoumat různé módy opouštění bytí a vytrácení se ze zorného pole, stejně jako ontologický a epistemologický rozměr mizení. Mizení může být spojováno s pomíjivostí, ničením, stejně jako zneviditelňováním, extrémním zmenšováním, skrýváním, vyhoštěním či odsunutím a přemístěním. Je tedy prakticky nemožné uvažovat o těchto operacích odděleně. Obě jsou prostupné a vzbuzují otázku časovosti a prostorovosti: Kde něco mizí a kde se něco vyjevuje?

http://www.ff.cuni.cz/udalost/disappearing/

místoGalerie KIV
tagy
kategoriePřednášky
publikováno10. 7. 2015
embedlink icon
arrow down
související
MIZENÍ/OBJEVOVÁNÍ
Ve videu se tváře mladého muže a ženy s mechanickou pravidelností od sebe odvracejí, aby se na krátký okamžik setkaly. Výraz jejich tváře se nemění. Pokud však divák nechá na sebe obraz působit dostatečně dlouho, může ho proměnit v řadu možností na škále od něhy přes lhostejnost až ke krutosti.