Přednášky

Studio Ruderal

V další z přednášek cyklu KRA/JINÁ II představila svou práci krajinářská architektka Sarah Cowles, zakladatelka gruzínsko-amerického studia Ruderal se sídlem v Tbilisi.

Studio se zaměřuje na krajinářskou architekturu, urbanismus a územní plánování s důrazem na ekologickou udržitelnost, místní kontext a mezioborovou spolupráci. Tým tvoří odborníci z oblasti architektury, ekologického plánování, zahradnictví, památkové péče, rozvoje venkova či participace veřejnosti.

V Gruzii studio aktuálně pracuje na projektech jako je rekultivace městského lesa Mtatsminda v Tbilisi, návrh krajiny pro hotel Sighnaghi Panorama nebo rozvoj areálu Kvareli Lake Resort v regionu Kachetie. Dlouhodobě se také věnuje výzkumu a revitalizaci krajiny v širším regionu Kavkazu – například ekologické obnově soutěsky řeky Kvirila v hornickém městě Čiatura, adaptaci bývalých vápencových lomů v Kavtiskhevi nebo ochraně krajinného dědictví podél historické železniční tratě Boržomi–Bakuriani.

 

Sarah Cowles získala magisterský titul v oboru krajinářské architektury na Harvardově univerzitě GSD. Vyučovala na Ohijské státní univerzitě, Univerzitě Jižní Kalifornie a umělecké škole Sam Fox v St. Louis. Je zakladatelkou společnosti Ruderal zaměřující se na utváření krajiny. Její invenční přístup vychází z dvaceti let mezinárodních zkušeností a lokálního chápání místa. Její projekty se zabývají geopolitickými realitami a vytvářejí nové vztahy mezi ekologií a kulturou.

přístupnosten audio
umělciSarah Cowles
místoCAMP
tagy
účinkujícíSarah Cowles
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
playlistyKruh architektury
kategoriePřednášky
publikováno28. 11. 2025
délka01:08:44
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Studio Ruderal
Vlny tzv. barevných revolucí v bývalých sovětských republikách, jako např. v Gruzii („růžová revoluce“) nebo na Ukrajině („oranžová revoluce“), jsou povstání za spravedlivé a demokratické prezidentské volby. Duch barevných revolucí, který se vyznačuje neuspokojivým stavem volebních institucí a snahou tento stav vylepšit, je přítomen téměř ve všech postsovětských republikách.
What kind of contemporary artists come from Bosnia and Herzegovina? What kind of cultural figures did the generation of the upcoming artists in Bosnia have at their disposal, at the time of their “spontaneous cultural formation”, until they have (in)formally decided to become a part of the discourse of “the contemporary visual art”?
Adéla Babanová vystavuje se svým bratrem, scénáristou a hudebníkem Džianem Babanem, inscenovaný fiktivní rozhovor s letuškou Vesnou Vulović, která v roce 1972 přežila jako jediná z posádky pád z letadla u České kamenice a jako jediná na světě pád z takové výšky.