Diela Kataríny Poliačikovej sa po formálnej stránke môžu javiť ako abstraktné, no ich význam je vždy ukotvený v každodennej (nielen) umeleckej realite dnešnej doby. Využitie vlastných, často až intímnych zdrojov dodává dielam významovú pluralitu. Súhra medzi zdanlivo abstraktným svetom umenia a každodennou realitou vedie diváka k odkrývaniu nových myšlienkových horizontov. Abstraktná poloha vystavených diel Poliačikovej, je na výstave podporená dielom českého konceptuálneho umelca Jiřího Thýna, hosťa výstavy.

 

umělciKatarína Poliačiková, Jiří Thýn
kurátorMarkéta Stará
místoOpen gallery
tagy
účinkujícíKatarína Poliačiková
kameraPeter Barényi
zvukPeter Barényi
střihPeter Barényi
interviewPeter Barényi
překladTereza Stejskalová
publikováno29. 10. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Teleidoskop
Proč to děláš?  Nápis, který před lety vytvořil na libčickém nádraží, klade cestujícím naléhavou a provokativní otázku. Podobně apeluje i na návštěvníky galerie.
Výstava upozorňuje na umělecké zpracovaní rámů, soklů nebo i vitrín. Právě nyní můžeme hovořit o určité romantizující renesanci používání výrazných principů napomáhajících autorovi vtáhnout diváka do světa uvnitř rámu podobně jako magické portály teleportující do jiné dimenze. Pro některé umělce proces tvorby nekončí blindrámem, sochou umístěnou na univerzální sokl a objektem uzavřeným do sterilní unifikované vitríny jako pod skleněný zvon.