Přednášky

Anarchofeminismus jako příběh dvojí emancipace

Od 90. let spontánně vznikaly iniciativy a skupiny v rámci anarchistického hnutí, které tematizovaly nerovné postavení žen ve společnosti a vyzdvihovaly témata, která byla dle členek spíše opomíjená.

Zároveň stavěly na anarchistickém myšlení a principech, antiautoritářství, sebeorganizaci, solidaritě, emancipaci a přímé akci. Vydávaly ziny Wicca, Esbat, Přímá cesta či Bloody Mary. Jak se podoba a ideje, které anarchofeministické hnutí zastávalo, vyvíjely? Jak reagovaly na celospolečenské změny?

Ludmila Böhmová je doktorandkou na Fakultě humanitních studií, kde se dlouhodobě věnuje sociálním hnutím, konkrétně feministickému a městskému. Zároveň je komunitní organizátorkou v Iniciativě nájemníků a nájemnic a členkou sociálního družstva Racek. Zajímá jí tedy organizace a hnutí zdola nejen teoreticky, ale i prakticky.

 

Přednáška proběhla jako doprovodný program výstavy 129 dní bez úrazu vizuální umělkyně Sráč Sam, kterou v Domě umění města Brna kurátorovala Marika Svobodová.

místoDům pánů z Kunštátu
tagy
účinkujícíLudmila Böhmová
kameraLena Zikmundová
zvukLena Zikmundová
střihLena Zikmundová
kategoriePřednášky
publikováno24. 2. 2025
délka0:47:12
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Anarchofeminismus jako příběh dvojí emancipace
Proč zmizela Jarmila B.? A proč by nás to mělo zajímat? Jarmila B. byla umělecká keramička, která nevynikla žádnou zajímavou realizací, jen množstvím tak trochu zbabraných projektů a vynucených, ničím výjimečných kompromisů. Jedná se tu ale spíš o to, co nevytvořila – o její radikální vize, jež zůstaly zachycené v jejích denících (a jež nápadně připomínají projekty jistých radikálních konceptualistů a některé akce současných umělců). V jistém smyslu předběhla svou dobu.