Přiliš lidský svět

instituce Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy technologie migrace V angličtině k poslechu kapitalismus
ůčinkující Philippe Descola
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
kategorie Přednášky
publikováno 1. 12. 2016
jazyk Česky / English
embed

Slavný francouzský antropolog Philipe Descola se zamýšlí nad politickými proměnami dnešní doby a jak přispívají společenské vědy k reformě světa ohroženého globálním oteplováním.
  Philippe Descola (*1949) je přední francouzský antropolog. Do Prahy přijíždí na pozvání Francouzského institutu v Praze, Národní galerie v Praze a Fotograf Festivalu. Působí jako profesor na pařížské École des hautes études en sciences sociales a na Collège de France, kde pro něj byla v roce 2000 zřízena katedra antropologie přírody. Dále řídil vydání obsáhlého Slovníku etnologie a antropologie (Dictionnaire de l’ethnologie et de l’anthropologie), je autorem velkého počtu článků, ve kterých se věnuje zejména „kmenovým“ společnostem amerických indiánů. Za jeho průlomové dílo se označuje kniha Za hranicí přírody a kultury (Par-delà nature et culture, 2005).

související s
Přiliš lidský svět

01:51:34

Symbol a stroj

Přednáška s názvem Symbol a stroj se zaměřila na fantastický rozměr v architektuře revolučních proměn.

Storytime

Co sdílíme, co je soukromé a jaké jsou možnosti sebeprezentace v současné kultuře, založené na obrazovce? Magdalena přijímá konvence YouTube vlogu a její deníkové záznamy z doby dospívání se zde vynořují syrové a zdánlivě neupravené. Jsou skryty ve sbírce starých a dávno nepoužívaných mobilů - v písničkách, gifech, rozpixelovaných obrázcích a videích. Jsou vetkané do nedokončených příběhů, anekdot, hlášek a odrážejí se ve tvářích z dětství, kde zkušenosti s duševní nemocí rychle střídají popové hity.

Druhá rekonstrukce

Pohled na strojově otáčené stránky učebnice a standardizované vědecké postupy restaurování mohou vyvolávat obavy a současně naději. Zkušenost Západní modernity, ať již ta optimistická, nebo katastrofická, je důležitým dědictvím, o které bychom měli pečovat. Víme už dobře jakého násilí na všem cizím, živém i neživém, se byli schopni moderní Západní lidé dopouštět, nebo se ho alespoň účastnit. Ale neměli bychom zapomínat na to, jak moderní instituce jako stát, škola, věda či muzeum vytvořily infrastrukturu pro náš lepší život.

De-platformizace, etika a alternativy sociálních médií

Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.
0:44:25